Tisková zpráva: Skoro dvě třetiny (63 %) mladých vědí, že se peníze v čase znehodnocují, pouze čtvrtina (24 %) má ale vědomosti o tom, jak se proti tomu bránit. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Amundi Czech Republic realizovaný ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK*, který se zaměřil na finanční gramotnost mladých lidí ve věku 12 až 16 let. Průzkum také ukázal, že polovina dotazovaných považuje investování za zajímavé téma, avšak pouze 27 % z nich skutečně rozumí, co investování obnáší.
Zájem roste, porozumění pokulhává
Zatímco 28 % mladých Čechů již s investováním nějakou zkušenost má, obvykle prostřednictvím tradičních nástrojů, jako je stavební spoření, modernější formy investic v podobě podílových fondů či kryptoměn si zatím mezi dospívajícími hledají cestu pomaleji. Chlapci navíc vykazují lepší povědomí o investování než dívky – 31 % chlapců uvedlo, že přesně ví, co investování znamená, zatímco u dívek to bylo jen 23 %.
„Zvýšený zájem mladých o investování je pozitivním signálem. Ukazuje to na snahu převzít kontrolu nad svou finanční budoucností. Výsledky průzkumu ale zároveň naznačují, že mnoho z nich postrádá potřebné vzdělání, aby mohli dělat informovaná rozhodnutí a efektivně spravovat své finance,“ říká Markéta Jelínková, portfolio manažerka Amundi. Společnost Amundi by u mladých ráda podpořila vzdělání v oblasti financí a pomohla jim rozumět tomu, jak s penězi nakládat. „Připravujeme pro děti knížku, která se zaměří na základní informace, aby pochopily, kde se berou peníze, jak se zhodnocují nebo naopak znehodnocují, poskytne jim také základy k investování. Naším dlouhodobým cílem je budovat u mladých povědomí o investování od útlého věku, aby se investování stalo běžnou součástí jejich života,“ dodává Markéta Jelínková.
Průzkum také odhalil, že dotazovaní jen zřídka vyhledávají informace o penězích, spoření či investování. Aktivně se o tato témata zajímá pouze 3 % dotázaných, zatímco 14 % je sleduje pasivně. Většina o tyto informace nejeví zájem, což oslabuje jejich schopnost efektivně chránit své finance před riziky. Což také potvrzuje zjištění, že pouze 24 % ví, jak ochránit peníze před inflací.
Kapesné jako první krok k finanční nezávislosti
Jedním z prvních kroků k rozvoji finanční gramotnosti u mladých může být kapesné. Průzkum ukázal, že 75 % dotazovaných dostává pravidelné kapesné, které v průměru činí 330 Kč měsíčně. Většina (70 %) si své kapesné ukládá na bankovní účet, což naznačuje, že přechod k digitálním financím začíná již v raném věku. „Rádi bychom, aby si mladí lidé zakládali investiční účty stejně automaticky, jako účty běžné a měli tak svojí finanční budoucnost více pod kontrolou,“ zmiňuje Markéta Jelínková.
Zatímco 28 % mladých své kapesné téměř celé utratí, dalších 28 % dokáže většinu ušetřit. „Kapesné je skvělým nástrojem, jak dospívající naučit základům finančního plánování a odpovědného přístupu k penězům. Pokud k tomu přidáme i základy investování, mohou si vybudovat zdravé finanční návyky do dospělosti,“ doplňuje Jelínková s tím, že klíčovou roli v tomto procesu hrají rodiče, kteří by měli s dětmi otevřeně diskutovat o penězích.
Výzkum také ukázal, že většina mladých (72 %) má nějaký konkrétní sen, nejčastěji spojený s budoucím zaměstnáním, cestováním nebo vlastním bydlením. „Nejtěžším úkolem je děti přesvědčit, že investování má smysl. Ukázat jim, že když si měsíčně odloží kus ze svého kapesného, může jim to časem pomoci přiblížit se svým cílům a snům, ať už je to vlastní bydlení nebo vysněná dovolená. Nástrojů, jak toho dosáhnout, existuje na trhu spousta, i my v Amundi nabízíme několik produktů vhodných pro pravidelné investice, kde je možné investovat již od malých částek,“ dodává Jelínková.
Na otázku, co by mladí udělali s milionem korun, byly odpovědi různorodé. Kromě investic do akcií či fondů by peníze také uložili na spořící účet nebo investovali do bydlení. Velká část dotazovaných by finance využila i na osobní výdaje, jako je nákup auta, dovolené nebo pomoc rodině. Investování je tedy pro mnohé mladé Čechy přitažlivé, ale velká část stále preferuje okamžitou spotřebu před dlouhodobým zhodnocením.
