Výrobci mobilů mají pro každý trh jinou strategii. Třeba Xiaomi vydává mobily s nejpokročilejšími funkcemi exkluzivně pro Čínu a dál je nepustí. Příkladem je Xiaomi 17 Pro se zadním displejem. Naopak Indie je pro Xiaomi trhem, který je sice zajímavý, ale ne tak bohatý, a tak své indické varianty často nabízí levněji. Což by leckoho mohlo lákat, takže by zvolil dovoz z Indie. Ale nedělejte to.
Mobily Xiaomi vydávané v Indii jsou na první pohled úplně stejné jako ty z Číny nebo Evropy. Jejich odlišnosti objevíte až po chvíli používání. A pokud byste si ve snaze ušetřit koupili právě mobil Xiaomi z Indie, nejspíš začnete hořce litovat. Xiaomi totiž jejich cenu snižuje i proto, že je v určitých ohledech zpravidla ošidí.
NFC? Zapomeňte
Už i levné mobily mívají NFC (Near Field Communication), tedy technologii určenou především pro placení mobilem. V Indii to ale není samozřejmostí. Většina mobilů Xiaomi určených pro Indii postrádá NFC. A Indové se proti tomu nijak nebouří. Proč? Odpověď je prostá – v Indii je platební systém založen na technologii Unified Payments Interface, která spočívá ve skenování QR kódů. Tato verze převažuje, tak k čemu mít NFC? Pokud si ale mobil v dobré víře přivezete do USA nebo Evropy, nepotěší vás to.
Fotogalerie
4G a 5G mohou chybět
Druhou největší slabinou Xiaomi mobilů z Indie je jejich konektivita. Dnes už je standardem 5G, u levnějších mobilů 4G. Ale mobily určené pro Indii mohou postrádat obojí. A opět nejde o nějaké cílené šizení Indů. Tady totiž připojení funguje trochu jinak než v Evropě či USA a místní mobily jsou optimalizované pro indické mobilní operátory. Ti často nabízejí pouze 3G nebo Edge (E).
Plyne z toho jediné. Dovoz mobilů a jejich přeprodej nebo osobní používání v jiném regionu může znít jako skvělý nápad, ale není. Indie je velmi specifický trh. Takže se nevyplatí šetřit a lepší je koupit si globální verzi Xiaomi nebo jiné značky. A nebo tu určenou přímo pro váš trh.
