Sergey Brin, spoluzakladatel společnosti Google, už podle nových informací utratil přes 100 milionů dolarů ve snaze zabránit zavedení jednorázové daně pro nejbohatší obyvatele Kalifornie. Jen další příspěvek ve výši 20 milionů dolarů posouvá jeho kampaň proti návrhu Prop 40 na novou úroveň.
Návrh známý jako Prop 40 počítá s jednorázovou daní ve výši přibližně 5 % z čistého majetku kalifornských miliardářů. Pokud by prošel, šlo by o mimořádně výrazný zásah do majetku lidí, jejichž jmění se často pohybuje v desítkách miliard dolarů.
Právě proti tomu se dlouhodobě staví spoluzakladatel Googlu Sergey Brin. Podle aktuálních zpráv nyní poslal dalších 20 milionů dolarů organizaci Build a Better California, která proti Prop 40 aktivně vystupuje. Celková částka, kterou měl Brin na boj proti této dani vynaložit, tak překročila hranici 100 milionů dolarů.
Mohlo by vás zajímat
Nejde jen o Brina
Debata přitom není pouze o samotné výši daně. Jedním z hlavních argumentů jejích odpůrců je obava, že nejbohatší obyvatelé jednoduše přesunou své bydliště jinam. Kalifornii už podle dostupných informací opustili například Mark Zuckerberg, Peter Thiel, Travis Kalanick nebo spoluzakladatel Googlu Larry Page.
Guvernér Gavin Newsom naopak prosazuje celostátní variantu podobného zdanění. Ta by podle něj omezila možnost miliardářů přesunout se do jiného státu jen proto, aby se nové povinnosti vyhnuli.
Brin přitom není jedinou známou postavou technologického světa, která proti návrhu vystupuje. Bývalý šéf Googlu Eric Schmidt měl přispět 2 miliony dolarů, stejnou částku měl poskytnout také šéf Stripe Patrick Collison. Po 2 milionech dolarů měli podle zpráv vložit i investoři John Doerr a Michael Moritz.
Fotogalerie
Prop 40 má být předmětem hlasování v listopadu. Výsledek tak může mít dopad nejen na kalifornské miliardáře, ale také na širší debatu o tom, jak Spojené státy americké zdaňují extrémně vysoké majetky a zda může podobný model fungovat bez odlivu bohatých obyvatel.
Proč je případ důležitý?
Celý spor zároveň ukazuje, jak obrovskou politickou a ekonomickou sílu dnes mají zakladatelé největších technologických firem. Částka přes 100 milionů dolarů, kterou Brin vložil do odporu proti jedinému daňovému návrhu, dobře ilustruje rozdíl mezi běžným daňovým poplatníkem a lidmi na úplném vrcholu majetkového žebříčku.
Kalifornie přitom zůstává jedním z hlavních center globálního technologického průmyslu. Rozhodnutí kolem Prop 40 proto může být zajímavým precedentem i pro další státy, které řeší, jak zdanit obrovské majetky, aniž by zároveň oslabily svou pozici jako domov technologických firem a investorů.
