Segment ultra tenkých smartphonů prochází hlubokou krizí. Formát, který měl být novým prodejním argumentem a demonstrací inženýrského umu, naráží na minimální spotřebitelský zájem. Přestože výrobci investovali značné prostředky do zmenšování komponent a optimalizace vnitřní architektury, tržní data hovoří jasně: tloušťka zařízení není pro kupující prioritou.
Fiasko Honor Magic8 Pro Air
Případ modelu Honor Magic8 Pro Air slouží jako varovný signál pro celé odvětví. Honor se pokusil eliminovat tradiční slabiny tenkých telefonů – tedy podprůměrnou kapacitu akumulátoru a malé displeje. Magic8 Pro Air disponuje 6,31palcovým panelem a nadstandardní 5 500mAh baterií, čímž papírově dorovnal parametry klasických vlajkových lodí.
Navzdory „Pro“ specifikacím však zařízení od Honoru komerčně propadlo. Podle údajů z dodavatelských řetězců a informací od insidera Digital Chat Station dosáhl model pouhých 50 000 aktivací. Tento výsledek naznačuje, že ani odstranění hardwarových kompromisů nedokáže vyvolat u uživatelů potřebu vlastnit ultra tenký telefon.
iPhone Air bojuje s nezájmem
Ani marketingová síla Applu zatím nedokázala trend zvrátit. V rámci aktuální řady iPhone 17, která celkově překonala hranici 20 milionů aktivací, tvoří model iPhone Air jen zanedbatelných 700 000 kusů. Trhu dominují robustnější modely, zejména iPhone 17 Pro Max, který generuje více než polovinu celkových prodejů série.
Zatímco konkurenti jako Xiaomi a OPPO své projekty v reakci na nízkou profitabilitu údajně zrušili, Apple zůstává v tomto segmentu osamocen. Podle aktuálních indicií z Cupertina je Apple jedinou značkou, která i přes slabá čísla plánuje uvést druhou generaci svého tenkého modelu.
Ekonomické bariéry a nedostatek komponent
Kromě nezájmu zákazníků čelí segment také nepříznivým makroekonomickým vlivům. Globální nedostatek paměťových čipů RAM nutí výrobce k přísné prioritizaci. V situaci, kdy jsou klíčové polovodičové komponenty nedostatkovým zbožím, je pro značky logičtější přesunout zdroje do vysoce ziskových „Ultra“ vlajkových lodí než do experimentálních a úzce zaměřených „Air“ variant.
Vše nasvědčuje tomu, že se trh vrací k pragmatismu. Pokud se nepodaří najít nový smysl pro ultra tenkou konstrukci, zůstane tato kategorie pouze slepou vývojovou větví mobilních technologií. Přesvědčil se o tom ostatně i Samsung, který nejspíš další generaci Galaxy S25 Edge také nevydá.