Komerční sdělení: Na první pohled mohou investiční poplatky působit nenápadně. Jedno nebo dvě procenta ročně nevypadají jako částka, která by měla zásadně změnit výsledek dlouhodobého investování. Ve skutečnosti ale právě čas způsobuje, že se i malé rozdíly postupně násobí. Stejně jako složené úročení pomáhá investorovi budovat majetek, dokáže zároveň výrazně zvětšit i dopad pravidelně placených nákladů.
Dobře to ukazuje hypotetický příklad společnosti Berkshire Hathaway. Kdyby investor v roce 1965 vložil jeden dolar do indexu S&P 500, jeho hodnota by dnes podle analýzy AQR Capital Management dosahovala přibližně 300 dolarů. To odpovídá průměrnému ročnímu výnosu 10,3 %. U akcií Berkshire Hathaway by byl výsledek výrazně výraznější. Díky průměrnému ročnímu zhodnocení kolem 20,2 % by se jeden dolar proměnil zhruba ve 42 000 dolarů.
Zdroj: AQR Capital Management
Pokud bychom však do stejného výpočtu zahrnuli poplatkový model typický pro americké hedge fondy, tedy 2 % ročně z objemu spravovaných prostředků a 20 % z dosaženého zisku, výsledek by se zásadně změnil. Průměrné roční zhodnocení by kleslo přibližně na 15,6 % a konečná hodnota investice by činila asi 4 500 dolarů. Kvůli poplatkům by tak stejná investice měla po několika desetiletích zhruba desetkrát nižší hodnotu.
I dvě procenta mohou znamenat miliony
Příklad s Berkshire Hathaway je pochopitelně extrémní, protože dlouhodobě překonávat široký trh o tak výrazný rozdíl není pro většinu investorů realistickým očekáváním. O to užitečnější je podívat se na běžnější situaci, kde se neliší samotná investice, ale pouze její nákladovost.
Představme si investora, který každý měsíc investuje 300 eur, tedy přibližně 7 500 korun. Jeho investice před započtením poplatků dlouhodobě dosahuje průměrného výnosu 10 % ročně. Pokud by investoval nízkonákladově a celý tento výnos mu zůstal, po 30 letech by hodnota portfolia dosáhla přibližně 678 000 eur, tedy zhruba 17 milionů korun.
Při průběžném poplatku 2 % ročně by ale výsledný výnos klesl na 8 %. Hodnota stejného portfolia by po 30 letech dosáhla pouze přibližně 447 000 eur, tedy asi 11,2 milionu korun. Rozdíl přesahuje 230 000 eur. A čím delší je investiční horizont, tím víc se tento rozdíl projevuje. Po 40 letech by portfolio bez dvouprocentního ročního nákladu dosahovalo zhruba 1,9 milionu eur, zatímco portfolio s tímto poplatkem přibližně 1,05 milionu eur. Rozdíl by tak přesáhl 850 000 eur, tedy více než 21 milionů korun.
Čím delší horizont, tím větší význam mají náklady
Stejný efekt je patrný i u jednorázové investice. Pokud by například dvacetiletý investor vložil 100 000 eur, tedy přibližně 2,5 milionu korun, a nechal investici dlouhodobě pracovat, při průměrném ročním výnosu 10 % by se její hodnota po 30 letech zvýšila přibližně na 2 miliony eur. To odpovídá zhruba 50 milionům korun.
Pokud by však kvůli poplatkům dosahoval pouze 8% ročního výnosu, měl by po stejné době přibližně 1,1 milionu eur, tedy asi 27,5 milionu korun. Při prodloužení horizontu na 35 let by byl rozdíl ještě výraznější. Při výnosu 10 % by investice narostla přibližně na 3,3 milionu eur, zatímco při 8 % pouze na 1,6 milionu eur. Rozdíl by tak činil zhruba 1,7 milionu eur, tedy více než 40 milionů korun.
Uvedené příklady jsou pouze hypotetické a skutečné výnosy na trzích nejsou garantované. Dobře však ilustrují, proč je u dlouhodobého investování důležité sledovat nejen očekávaný výnos a riziko, ale také celkové náklady. Složené úročení totiž pracuje s každým procentem. Pokud část výnosu pravidelně odeberou poplatky, investor nepřichází jen o tuto částku, ale i o její budoucí výnosy. V horizontu desítek let tak mohou i zdánlivě malé náklady znamenat rozdíl v řádu milionů korun.
Chcete se na dopad poplatků podívat podrobněji? Ve videu od XTB najdete konkrétní příklady, které ukazují, jak mohou i zdánlivě malé poplatky ovlivnit hodnotu investice v dlouhodobém horizontu.
Investování je rizikové. Investujte zodpovědně.
