Boom umělé inteligence sice mnoha z nás pomohl rychleji pracovat, tvořit obrázky nebo generovat texty, ale nese s sebou krutou daň, jíž si většina uživatelů není vědoma. Data centra přibývají, a aby dokázala pokrýt potřeby uživatelů AI modelů, spotřebovávají čím dál víc vody a elektřiny a zároveň způsobují prudký růst cen pamětí, po nichž neustále prahnou. V důsledku toho zdražují telefony, počítače i konzole jako Xbox. A bude ještě hůř.
Datová centra nevyužívají jen firmy jako OpenAI, Anthropic nebo Google. Potřebuje je také Meta, Microsoft a další desítky společností. Bez jejich existence by nebylo možné provozovat cloudová úložiště. Uchovávají neuvěřitelné množství informací a slouží také pro firemní databáze. Jejich nejzásadnějším účelem je ale chránit data pro případ výpadku internetu. Musí tak fungovat nepřetržitě. A s rostoucími potřebami lidstva se zvětšují a přibývají ta nová.
Jenže to s sebou nese nečekané důsledky. A zvyšující se ceny AI čipů a pamětí jsou jen jedním z nich. Ale velmi zásadním. Cena jednoho gigabajtu paměti RAM poskočila z částky 2,80 USD (v roce 2025) na současných 12 USD. A to nemusí být konec. Spotřeba datacenter je přitom značná a běžní výrobci elektroniky jich mají méně, než by potřebovali. Proto nejen snižují produkci, ale i prudce zvyšují ceny koncových zařízení. A doplácíme na to my, běžní lidé.
Mohlo by vás zajímat
Tři američtí senátoři, Elizabeth Warren, Chris Van Hollen a Richard Blumenthal, nyní zveřejnili svou dlouhodobou studii nazvanou Power and Profits (Moc a zisky). Má 27 stran a zabývá se náklady a přínosy datových center určených pro AI služby.
Vyšší náklady než výhody
Data se týkají sedmi velkých společností, a to:
- Amazon,
- Google,
- Meta,
- Microsoft,
- CoreWeave,
- Digital Realty,
- Equinix.
Politici je prověřovali již od konce roku 2025. Ve své zprávě přitom zdůrazňují, že všechny tyto firmy odmítají, že by se měly podílet na vzniku nové energetické infrastruktury. Všechny navíc se zaměstnanci uzavírají dohody o mlčenlivosti, které nedovolují přesně zjistit, jestli na jejich provozu svět víc tratí než vydělává. A jestli férově platí daně nebo jak mají nastavené smlouvy s dodavateli energií.
Jejich spotřeba vody a elektřiny je navíc enormní. Datové centrum, které má příkon 100 megawattů, v průměru spotřebuje tolik elektřiny jako 100 000 domácností. Nevytváří přitom ani dostatečnou zaměstnanost, protože pro jeho správu stačí obvykle pár desítek lidí. A i když firmy jako Google za spotřebu energií samozřejmě platí, už se nepodílejí na opravách a rozvoji elektrické sítě, která je enormně zatěžovaná.
Starší zpráva univerzity OSN poukazuje na to, že datová centra v roce 2025 spotřebovala 448 terawatthodin elektřiny a vyprodukovala přibližně 208 milionů tun oxidu uhličitého. To se pro představu rovná emisím Argentiny. Negativní ekologická stopa má být přitom v roce 2030 dvojnásobná.
Problémy s pamětmi
Google i další firmy zapojené v AI byznyse už pochopily, jak nákladný provoz si vzaly na svá bedra. Proto neustále zpřísňují limity, osekávají možnosti pro neplatící uživatele a postupně podle mě dospějí do bodu, kdy bude většina AI funkcí placených. Jinak totiž bude provoz datacenter neúnosný.
Ve velmi nezáviděníhodné situaci se začínají ocitat také výrobci AI čipů a pamětí. Například Samsung už pro příští rok vyprodal většinu svých výrobních kapacit HBM, DRAM a NAND pamětí. Podle poslední zprávy deníku Korea Economic Daily už má na příští rok zamluvených 80 % svých kapacit, a to zejména od firem Nvidia, Google a Microsoft. A starší zpráva naznačila, že už má zamluveno 70 % výrobních kapacit až do roku 2031.
Doplatíme na to my všichni
Pro Samsung Electronics jde přitom o dobrou zprávu, protože jeho zisky rostou a o práci nemá nouzi. Nedávno zveřejněná hospodářská zpráva to potvrdila a vyzdvihla rekordní zisky čipové divize ve druhém i třetím kvartále 2026. A konec roku bude jistě také rekordní. Podobně jsou na tom i jeho konkurenti jako SK Hynix, Micron či Kioxia, kteří také uzavírají víceleté kontrakty a většina výroby už je zamluvená dlouho dopředu.
Menší firmy nebo malí výrobci telefonů ale mají problém. Pro svá budoucí zařízení totiž možná neseženou dostatek pamětí, budou muset vydat menší množství a cena bude vyšší než dnes. To vše může ještě víc snížit poptávku a mnoho výrobců se může dostat do existenčních problémů.
Běžní uživatelé by se proto měli připravit na to, že paměťové sady DDR5 nebo grafické paměti a SSD možná už brzy nebudou dostupné. Nebo budou stát mnohem víc než teď. A zatím z tohoto začarovaného kruhu nevidím cestu ven.