„Vánoce jsou opět tu! Jste připraveni? My ano! Už déle nečekejte a začněte nakupovat online.“ Taková zpráva na první pohled nevypadá nebezpečně. Jenže problém není samotný text. Problém je místo, kde se objeví. A podle nového zjištění českého Úřadu pro ochranu osobních údajů jsou tyto typy notifikací více než problematické.
Takzvané push notifikace totiž dorazí přímo na zamknutou obrazovku telefonu, tedy do prostoru, který si uživatelé spojují s opravdu důležitými událostmi. Vedle upozornění na podezřelou platbu, změnu odletové brány nebo zprávu od rodiny se tak může objevit nabídka slevy nebo marketingová nabídka. A i když nad tím většina z nás mávne rukou, zas až taková banalita to není. Jde totiž o náš osobní prostor.
Pro firmy je to přitom mimořádně lákavý kanál. Pokud totiž jejich aplikace máte nainstalované v telefonu, mohou vás jedním klepnutím vrátit zpět do obchodu, hry nebo služby. Pro uživatele ale vzniká nepříjemná otázka: kde končí užitečné upozornění a kde začíná reklama?
Servisní zpráva vs. nabídka slevy
Rozdíl mezi důležitou a marketingovou notifikací bývá často jednoduchý. Servisní upozornění řeší konkrétní situaci, která se týká přímo uživatele:
- Banka upozorní na podezřelou platbu.
- Dopravce informuje o doručení zásilky.
- Aerolinka oznámí změnu času nebo odletové brány.
- Aplikace upozorní na odpověď nebo důležitou zprávu.
Marketingová notifikace má jiný cíl. Chce zvýšit návštěvnost aplikace, podpořit nákup nebo připomenout značku. Může jít o slevovou akci, upozornění na nový obsah nebo nabídku předplatného. Šedá zóna samozřejmě existuje – informace o tom, že je produkt znovu skladem, může být užitečná, pokud si ji člověk skutečně vyžádal. Stejná zpráva rozeslaná tisícům lidí jen proto, aby otevřeli aplikaci, však už připomíná reklamu převlečenou za službu.
Fotogalerie
ÚOOÚ vše nyní řeší
Jeden nedávný případ navíc ukázal, že nejde jen o otázku dobrých mravů, ale také pravidel. Úřad pro ochranu osobních údajů v České republice řešil situaci, kdy uživatel odvolal souhlas s marketingovým oslovováním prostřednictvím aplikace. Kvůli systémové chybě mu ale firma později zaslala několik marketingových push zpráv.
ÚOOÚ tyto zprávy posuzoval jako obchodní sdělení šířené prostřednictvím elektronické komunikace. Výsledkem byla pokuta 50 000 Kč za několik porušení zákona. Ale o to ani tolik nejde – případ ukazuje, že povolení zobrazovat notifikace v telefonu automaticky neznamená souhlas s reklamou.
Výrobci systémů si problém postupně uvědomují. Android od verze 13 vyžaduje u nově nainstalovaných aplikací povolení notifikací a vývojářům doporučuje žádat o něj až ve chvíli, kdy uživatel chápe jejich smysl.
Apple u iPhonu vyžaduje pro marketingové push zprávy samostatný souhlas přímo v aplikaci. Propagační oznámení navíc nesmí být podmínkou používání služby. Uživatel může méně důležitá upozornění skrýt, odložit nebo zařadit do souhrnu.
Podobný směr vidíme také u webových notifikací v prohlížeči Chrome. Google postupně omezuje agresivní žádosti o oprávnění a snaží se zabránit webům, které posílají velké množství zpráv bez skutečné hodnoty pro uživatele.
